Zelenenoviny.cz
Vysočiny

V loňském roce začalo Sdružení Krajina s tvorbou regionální směsi pro osévání luk na Žďársku. Letos se pilně pokračovalo v započaté práci. Na jaře se chystaly matečnice a celé léto se sbírala semínka. 

 

Sdružení Krajina v rámci svých aktivit zaznamenalo poptávku po osivu regionální luční směsi, která na trhu chybí. Vyhledalo a oslovilo relevantní partnery s nabídkou spolupráce na projektu vytvoření regionální luční směsi Žďárské vrchy.

 

Původní druhy rostlin

V rámci projektu probíhá sběr semen vytipovaných druhů - kopretina bílá, krvavec toten, kohoutek luční, rdesno hadí kořen, kokrhel menší, tomka vonná, třeslice prostřední a další druhy. Letos se do sběrů semen zapojilo 19 sběračů a sesbíráno je 32 druhů bylin a trav, z toho 12 nových druhů, které nebyly v roce 2020 sbírány. Sběr probíhá většinou na druhově pestrých loukách v místech, kde lze předpokládat, že zde v minulosti nedošlo k dosévání regionálně nepůvodním osivem. Pro vybrané druhy byly založeny matečnice, kde budou rostliny dále množeny.

 

Spolupráce s partnery

Projekt je realizován díky podpoře Českého svazu ochránců přírody v rámci programu „Ochrana biodiverzity“. Na projektu spolupracuje sdružení s AOPK, RP Správa CHKO Žďárské vrchy. AOPK ČR nabídla odbornou garanci projektu, vytipování zdrojových ploch a zájmových druhů. V roce 2020 proběhl pokusný výsev kokrhele menšího v lokalitě U Tučkovy hájenky. V letošním roce se vysévala pokusná směs namíchaná s využitím semen nasbíraných v předchozím roce a monitorovalo se její vzcházení.

Míchání a certifikaci směsi zajišťuje společnost Agrostis trávníky, s.r.o., se kterou sdružení konzultuje pěstování vybraných druhů na matečnicích a další technologické kroky související s produkcí osiva.

 

O směs je zájem

O vytvoření regionální luční směsi projevil zájem i kraj Vysočina a město Žďár nad Sázavou, které zamýšlí revitalizovat pozemky ve vlastnictví města a prosazovat jejich šetrné obhospodařování s využitím regionální luční směsi.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Sdružení krajina

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

více …

Není až tak příliš známo, že Kraj Vysočina nabízí skoro devět stovek kilometrů dlouhou síť hipotras a na ní víc než čtyři desítky jezdeckých stanic. Kraj Vysočina vydal novou publikaci VYSOČINOU NA KONI s aktuálními informacemi, nabídkami a kontakty jezdeckých stanic.

 

Vysočina nabízí bezmála devět stovek kilometrů dlouhou síť hipotras a na ní víc než čtyři desítky jezdeckých stanic. Ucelenou nabídku turistického vyžití pro zájemce o jízdu na koni nyní Vysočina Tourism představí na největší sportovní události tohoto druhu, a to na Velké pardubické.

Na Vysočině najdeme 864 km dlouhou síť hipotras, procházející napříč krajem převážně po lesních a polních cestách a navazující na jezdecké stezky v okolních regionech. Na trasách se nacházíčtyřicet tři jezdeckých stanic, které nabízejí ubytování, ustájení koně a mnohé i základní výcvik. Užít si je mohou nejen zkušení koňáci, ale i nezkušení jezdci či začátečníci včetně dětí. 

 

Jezdecké stanice jsou na hipotrasách rozmístěné po dvaceti až třiceti kilometrech. Krom základního požadavku, tedy ubytování a ustájení koně, mnohé nabízejí rozšířenou nabídku i pro rekreační jezdce a naprosté začátečníky, kteří na koni nikdy neseděli. Ti méně odvážní nebo malé děti se mohou posadit na koně a nechat se povodit v ohradě, zájemci o ježdění si mohou domluvit základní výcvik a poté se vydat s doprovodem na vyjížďku do přírody. V nabídce některých stanic je i svezení na bryčce či v kočáře taženém koňmi, westernové ježdění či v zimních měsících skijöring, tedy jízda na lyžích tažených koněm.

 

Některé jezdecké stanice se nacházejí na farmách a chovají další domácí zvířata, takže několikadenní pobyt si tam užijí zejména městské děti. Pro ně tam často bývá i dětské hřiště a další atrakce. Lákavé jsou jistě i dětské tábory zaměřené na jezdectví, kterých na Vysočině objevíte docela dost.

 

Ucelená nabídka a seznam jezdeckých stanic je na turistickém portále Vysočina.eu, nebo v turistické publikaci Vysočinou na koni, která je zdarma k dostání na eshop.vysocina.eu či na turistických informačních centrech v kraji.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: vysocina.eu

Foto: vysocina.eu

 

více …

V malé obci Netín u Velkého Meziříčí hospodaří již spoustu let rodina Němcova. Už zdálky je vidět na kopci stádo jejich strakatých krav, pasoucích se na louce u rybníka a tvořící typickou vesnickou scenerii.

Farma rodiny Němcovy byla založena v roce 1990. Začala hospodařit na dvaceti hektarech půdy a s dvanácti kusy skotu. Již následující rok se farma rozšířila o nové hospodářské objekty. V současné době farma hospodaří na téměř sto šedesáti hektarech zemědělské půdy a ve stájích najdete sto padesát kusů hovězího dobytka.

 

Výroba mléčných produktů
V současnosti produkuje farma 400 000 l mléka ročně. Od roku 2007 farma zpracovává mléko ve vlastní mini-mlékárně. Zabývá se převážně výrobou bílých jogurtů a sýrů. Některé produkty získaly ocenění Regionální produkt Vysočiny. Žádný z výrobků neobsahuje ve svém složení škrob, stabilizátor, e-čko, ani žádné další přísady nahrazující mléko, či látky prodlužující datum spotřeby. Nejoblíbenějším výrobkem jsou určitě jogurty, ty jsou specifické obsahem probiotických kultur. Jogurtové kultury Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus, Streptococcus salivarius subsp.thermophilus, se používají v každém jogurtu, zde navíc kultury ABT (Lactobacillus Acidophilus, Bifidobacteria, Streptococcus Thermophilus), které příznivě působí nejen na střevní mikroflóru. Bez sušeného mléka navíc.

 

Živočišná výroba

Součástí chovu je i plemeno prasat přeštických. Maso přeštického černostrakatého prasete obsahuje nitrosvalový tuk. Oproti moderním plemenům, u kterých se šlechtitelé snaží dosáhnout co nejvíc libového masa, přeštické si zachovává šťavnatost a vynikající chuť vepřového. Je jemně prorostlé, na pohled se zdá jako "mramorované". Kuchaři jej nazývají "mléčné maso" a zpravidla považují za jeho hlavní výhodu, že není suché – je proto ideální pro přípravu minutek. Jeho další výhodou je, že není potřeba na pánev přidávat žádný tuk. Kvalitu masa způsobuje především jeho prodloužená doba růstu, prasata dostávají krmnou dávku uzpůsobenou na míru a rozhodně se nepoužívají GMO krmiva.

 

Vlastní prodejna

Přímo v Netíně mají Němcovi svou prodejnu, kde prodávají nejen své vlastní výrobky, ale kde každé ráno stojí fronta na pečivo, protože jiná prodejna potravin v obci není. V chladícím pultu najde zákazník mléčné výrobky, masné výrobky bez rychlosoli, jako např. Netínský uzený špek, Jurovy klobásy, Kuřecí jatýrka s cibulkou, dršťkovou polévku nebo škvarky, tlačenku a jitrnice. Čerstvé balené maso, ať již vepřové, hovězí, kuřecí nebo králičí je nejlepší si objednat dopředu, stejně jako např. větší množství zeleniny či ovoce. Objednat zboží je možné i na jejich e-shopu. Na svém facebooku informují o připravených balíčcích čerstvého masa, nabízí např. balíček hovězího masa 10 kg, který obsahuje hovězí zadní, přední, mleté, hovězí žebra+kosti, hovězí kostky na guláš a hovězí játra apod.

 

Exkurze do výroby

U Němců si zákazník může objednat exkurzi a nahlédnout tak do jejich chovatelských i výrobních prostor. V příznivých letech pořádají oblíbené letní Farmářské slavnosti. V létě nabízí na svých polích samosběr jahod a na podzim samosběr brambor. Se svým zbožím se účastní různých farmářských trhů, a to nejen na Vysočině. Kromě kvalitních potravin poskytuje farma množství pracovních míst především pro místní.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: farmanemcova.cz

Foto: Fb - Farma rodiny Němcovy

 

 

více …

Letošní rok je ve znamení budování a revitalizování rybníků, koryt řek a jejich okolí na území Žďárských vrchů. Jsou to výborné kroky pro přírodu, zejména v boji se suchem.

 

V přírodní památce Trhovokamenické rybníky se pilně buduje. Na jaře letošního roku přibylo hned 8 nových tůní. Do konce roku začnou práce i na rybnících Malý a Velký Černý, kde už došlo k předání „staveniště“, a mělo by se také začít na rybníku ve Svratce a Milovském rybníce. V loňském roce probíhala v blízkosti evropsky významné lokality Dářská rašeliniště stavba vodní nádrže Velká Skalka. Záměrem bylo vybudování vodní nádrže o ploše 9,8 ha s velkým podílem litorálních zón s mělkou vodou.

 

Revitalizace toku Sázavy a Svratky

Bylo také revitalizováno 760 m toku Sázavy a vybudovány tři velké tůně o celkové ploše 3 600 m². Velmi zdařilé je zejména nově vymodelované členité a různorodé koryto toku s tůněmi a proudnými úseky, s bočními a slepými rameny, do kterého byly místy vloženy kameny nebo pařezy. Rybník nechal vybudovat soukromý investor. Následující tři roky bude rybník bez rybí obsádky. Očekáváme, že nádrž bude zajímavá zejména pro vodní ptáky a obojživelníky. Těšit se můžeme už letos.

 

Ke zlepšení stavu řeky Svratky přispěje také město Svratka. V souvislosti s revitalizací rybníku u fotbalového hřiště vybuduje obtočné koryto, díky kterému rybník a především jeho vysoký bezpečnostní přepad s vakovým jezem přestanou být migrační překážkou pro ryby a vodní živočichy v řece Svratce. Oprava samotného rybníka bude spočívat v renovaci jezu a částečném odbahnění vodní plochy. Vytvořeny budou dvě tůně a ostrov. Část litorálu vodní nádrže bude oddělena hrázkou, zabraňující průniku ryb z rybníka do litorálů. Do příznivějšího stavu se v brzké době navrátí také úsek řeky nad rybníkem, mezi obcemi Svratka a Herálec. Revitalizaci toku připravuje státní podnik Povodí Moravy.

 

Velký Černý rybník a Milovský rybník

Původní rybník Velký Černý měl rozlohu cca 20 ha. V minulosti zanikl po protržení hráze. V ploše bývalého rybníka byla těžena rašelina, což spolu s odvodněním vedlo k degradaci celé lokality. V současné době jsou zde zachovalé pouze zbytky cenných rašelinných porostů. Současný návrh představuje vytvoření 0,7 ha mělké vodní nádrže u hráze bývalého rybníka, zmeandrování toku Valčice, vybudování 12 tůní a zahrazení některých odvodňovacích příkopů. Celá akce by měla směřovat k návratu vody do této lokality. Nositelem projektu jsou Diecézní lesy Hradec Králové.

 

Nejen rekreantům by měla udělat radost revitalizace Milovského rybníka. Rybník čeká oprava hráze a technických objektů a vybudování mělkého litorálního pásma pro rozvoj vodní vegetace s oddělenými tůněmi. Upraveno bude obtokové koryto nad rybníkem, tak aby se podpořil rozvoj vzácného a chráněného rdestu alpského, který zde roste. Na louce pod silnicí, která je součástí PR Meandry Svratky u Milov, bude vyhloubeno 5 tůní. Hlavní zásluhu na této akci má především majitel rybníka, kterým je Městys Sněžné.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: AOPK ČR

Foto: CHKO Žďárské vrchy - fb

 

 

více …

Ve vytipované lokalitě v katastrálním území Pikárec, na pravostranném přítoku Lučního potoka vznikla nová vodní nádrž, určená především k zadržování vody v lese.

Kraj Vysočina dlouhodobě sleduje cíl zadržování vody v krajině. Tomu mimo jiné napomáhá realizace opatření, tzv. meliorací a hrazení bystřin v lesích podle lesního zákona. Krajský úřad ve spolupráci se státním podnikem Lesy České republiky a se správci toků vytipoval lokalitu vhodnou k zadržení vody v lese, tedy místo vhodné zejména pro realizaci retenční nádrže. V Kraji Vysočina tak vznikla nová retenční nádrž Okrouhlice o celkovém objemu 9 150 m³. Nová vodní nádrž se nachází v katastrálním území Pikárec,

 
V rámci stavby došlo ke komplexní obnově vodní nádrže a k revitalizačním zásahům. Bylo nutné zrekonstruovat hráz a funkční objekty nádrže pro zajištění bezpečnosti vodního díla dle současných požadavků s cílem obnovení plné funkčnosti po vodohospodářské stránce.

 

„V posledních letech Česká republika zaznamenala vláhový deficit. Podle prognóz bude tento trend pokračovat i v budoucnu. Z krajiny se dlouhodobě vytrácí voda a je nezbytné ji tam opět vrátit a zadržet. Voda je nenahraditelnou složkou životního prostředí a slouží k zabezpečování nejen hospodářských, ale i společenských potřeb celé společnosti. Kraj Vysočina bude proto nadále spolupracovat s Lesy České republiky na přípravě dalších projektů na zadržování vody v krajině, jakožto nejlepšího způsobu ochrany před suchem i povodněmi,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství Lukáš Vlček.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Kraj Vysočina

Foto: Kraj Vysočina

 

 

více …

Jihlava musí řešit vyplavování nerozpustných odpadků, které jsou splachovány do WC. Řešení se zdá být prosté - zvýšit kapacitu odlehčovací komory a umístit na ní železnou mříž.

Situace na potoce ve svahu pod jihlavskými základními školami Demlova a Březinova se zlepší. Nerozpustné odpadky jako plastové sáčky, vlhčené ubrousky, hygienické potřeby a další lidmi často splachované odpady z WC už by neměly být vyplavovány do potoka. Zvýšená hráz odlehčovací komory a mříž na trubce s výpustí, to jsou opatření, která zatím zrealizovalo město ve spolupráci se správcem městské kanalizace, vodohospodářskou divizí Služeb města Jihlavy. Opatření mají sloužit k tomu, aby se po přívalových lijácích nebo rychlém tání sněhu nevyplavoval odpad z jednotné kanalizace do potoka mimo potrubí vedoucí na čistírnu odpadních vod.

 

V oblastí je totiž sdružená, tzv. jednotná kanalizace, do které vedou jednak splaškové odpadní vody ze sídliště, ale i dešťová voda z okolních zpevněných ploch, jako jsou silnice, chodníky a střechy škol i obchodního domu Lidl.

 

Aby se potrubí nezahltilo, je vybaveno takzvanou odlehčovací komorou. Hráz jejího bezpečnostního přelivu nyní technici navýšili a zvětšili tím výrazně kapacitu komory. V té se v případě prudkých lijáků nebo rychlého tání hromadí velké množství dešťové vody a stávalo se, že vyplavovala ven do potoka i odpadky ze splaškové kanalizace.

Vodohospodáři nainstalovali na výpusť z bezpečnostního přelivu odlehčovací komory také železnou mříž. Jde o další opatření proti vyplavování splašků z jednotné kanalizace. „Mříž je otevíratelná, s možností čištění vždy, když zachytí objemnější nerozpustný odpad.“ uvedl Jan Šustr, vedoucí oddělení vodního hospodářství jihlavského magistrátu.

 

 „Odpadky v podobě plastových sáčků, vlhčených ubrousků, nedopalků cigaret, odličovacích tampónů, vaty nebo dalších hygienických potřeb ale v žádném případě nepatří do záchodu. Ucpávají potrubí, způsobují problémy na čistírně odpadních vod a mohou způsobit komplikace i v rodinném nebo v bytovém domě,“ upozorňuje Marián Trojan, vedoucí střediska odpadní vody ve společnosti Služby města Jihlavy. Podle jeho slov ale lidé i přes veškerá upozornění stále takový odpad splachují do kanálu a na WC se zbavují dokonce i plenek, zbytků jídla, tuků po smažení nebo léků.

 

Dalším řešením má být podle jeho slov rovněž svedení dešťových kanalizací ze střech ZŠ Březinova a Demlova a z obchodního domu Lidl včetně parkovišť a všech přilehlých ploch do rybníka. „Tím by se sdružené kanalizaci výrazně odlehčilo a k přelivům hráze odlehčovací komory by vůbec nedocházelo. Začít se ale musí rekonstrukcí rybníka. Jeho opravu máme v investičním plánu a chtěli bychom začít už příští rok tak, aby v dalších letech mohlo dojít k postupnému přepojování kanalizace,“ dodal Šustr.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Jihlava

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

 

více …