Zelenenoviny.cz
Vysočiny

 Na Ranském potoce v národní přírodní rezervaci Ransko ve Žďárských vrších se objevila na konci sprna znovu vzácná střevle potoční. 

Když v roce 2011 zjistili pracovníci Správy CHKO Žďárské vrchy, že se na Ranském potoce v NPR Ransko vyskytuje střevle potoční, šlo teprve o třetí lokalitu v CHKO Žďárské vrchy, kde byla tato dříve hojná rybka v minulých desetiletí prokázána. V roce 2016 zde byly na její podporu vybudovány tři tůně. Měly sloužit mimo jiné jako útočiště v době sucha. V následujících letech však s nedostatkem srážek voda v potoce ubývala, až v roce 2018 potok zcela vyschnul. A to včetně tůní, což se dosud nikdy nestalo. S vodou zmizely i střevle. Když v roce 2020 provedli pracovníci Správy CHKO Žďárské vrchy na Ranském potoce a jeho přítocích podrobný ichtyologický průzkum, přítomnost střevle ani jiných druhů živočichů zde nezjistili. O to větší překvapení čekalo při náhodné kontrole lokality minulý týden.

 

Severní část potoka byla už při pohledu ze břehu plná potěru rybek nápadně podobných střevli potoční. Následný průzkum potvrdil neuvěřitelné. Skutečně se jednalo o potěr střevle potoční. Jedná se o drobnou kaprovitou rybu, která žije v hejnech v čistých potocích a horských tocích s písčitým nebo kamenitým dnem, často spolu se pstruhy.

 

Ranský potok nebyl jedinou lokalitou Vysočiny, kde jsme se s těmito drobnými rybkami už loučili. Stejně neutěšeně vypadal Chlumský potok u Leštiny u Světlé. Zázrak přírody se však konal i tady. Předběžné výsledky průzkumu výskytu střevle potoční na Vysočině, prováděné v návaznosti na tvorbu regionálního akčního plánu pro tento druh, potvrzují přítomnost druhu i na této lokalitě.

 

Skutečnost, že se na obou potocích opět vyskytují ryby a především střevle potoční, je ukázkou neuvěřitelné schopnosti přírody poradit si nejen s nešetrnými zásahy člověka, ale i s následky klimatických anomálií. Kde a jak ryby sucho přečkaly, bude předmětem dalšího bádání.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

Foto: Wikipedia

 

 

více …

Žďár nad Sázavou se stejně jako ostatní města potýká s přibývajícími auty a houstnoucí dopravou, kvůli nimž se ve městě stále hůře parkuje. Vyhledává lokality a staví nová parkovací místa.

V červnu tohoto roku byla dokončena stavba parkoviště v potřebných lokalitách, tentokrát na Purkyňově ulici. Počet nových parkovacích míst za poslední dva roky tak přesáhl 120. Na Purkyňově ulici vzniklo 15 nových parkovacích míst ve dvou parkovacích stáních.

S přibývajícími auty a houstnoucí dopravou se ve městě stále hůře parkuje. Město se snaží alespoň v problémových lokalitách budovat nová parkovací místa. Jejich vznik je ale často komplikovaný. Někde vadí parkování sítě, jinde vzrostlá zeleň. Se sítěmi často nejde nic nadělat, a tak jsou vybírána místa, kde má „překážející“ zeleň co nejmenší hodnotu. Příkladem může být právě nové parkoviště na Purkyňově ulici, které vyrostlo v úzkém a nepříliš úrodném travnatém pásu mezi silnicí a plotem.

I přes komplikace se takové lokality daří nacházet. Celkem bylo za poslední dva roky vybudováno přes 120 parkovacích míst na již zmíněné Purkyňově ulici a na ulicích Palachova, Chelčického, Okružní horní, u autobusového nádraží a v rámci rekonstrukce sídliště jsou rozšiřována parkoviště i na Vodojemu.

Stavba parkoviště na Purkyňově ulici stála asi jeden milion korun. Obdobně jako u dalších parkovišť byla použita vsakovací dlažba. Samotná výstavba trvala pouhé tři týdny.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Žďárský zpravodaj

Ilustrační foto: Pixabay 

 

 

 

více …

Najít klidné místo pro pomalý výlet, pro relaxaci, setkání s uměním a tichou meditaci. To se může podařit těm, kdo budou hledat na Vysočině, u Kamenice nad Lipou, konkrétně v obci Lhota-Vlasenice.

 

V malé obci Lhota-Vlasenice u Kamenice nad Lipou se v letech 2014-2016 konala Mezinárodní sochařská sympozia. Umělci z Čech, Švédska, Norska a Brazílie zde pod širým nebem tvořili sochy před zraky lidí. Tato díla zde zůstala a tvoří teď jedinečnou zahradu, která je nyní volně přístupná všem zájemcům.

 

Víska je vzdálená asi 4 km od Kamenice nad Lipou a má 97 obyvatel.

 

Magická zahrada vznikla z lásky k umění bývalého starosty Milana Houšky a obyvatel vesnice. Skládá se z děl vytvořených během tří Mezinárodních sochařských sympozií konaných v obci v letech 2014 - 2016. Účastníci byli sezváni z celého světa na základě výběru Aleny Matějky, umělkyně z našeho kraje, a jejího manžela Larse Widenfalka z nedalekého Betléma. Vytvořili zde unikátní díla inspirovaná především krásou okolní přírody a krajiny.

Dotýkání se děl je povoleno, neboť jak sami sochaři říkají: "Abychom mohli vnímat, jaký příběh nám vypráví, je potřeba kámen vnímat všemi smysly." Mějte při tom však na paměti, že i kámen se dá rozbít.

 

Cílem autorů bylo vytvořit místo, kde může návštěvník relaxovat, kde nalezne klid, inspiraci a možná i něco magického. Zahrada je volně přístupná veřejnosti.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Poutníkovo putování 

Foto: Lhota-Vlasenice

 

více …

Žďáru nad Sázavou se podařilo odstranit staré vraky z ulic, některé dokonce z centra města. K lepšímu vzhledu města přispívá také očišťování budov od starých reklamních ploch.

Za prvních šest měsíců letošního roku zmizelo z ulic města už 36 vraků, dalších pět v současnosti úřad řeší. Odstraňování autovraků je věčný boj, protože ve chvíli, kdy město část vraků odstraní, další se ve městě objeví. Největší množství vraků, celkem 11 zmizelo z centra města.

Město má od loňska lepší možnosti, jak se vraku zbavit. Po změně zákona v minulém roce dostaly obce do ruky nové nástroje, jak se vraků zbavit. Zásadní změnou prošla definice autovraku. V  současnosti je možné považovat za vrak vozidlo, které má více než šest měsíců propadlou technickou kontrolu. Ve chvíli, kdy úřad vrak identifikuje, vyzve provozovatele k  jeho odstranění mimo pozemní komunikaci. Pokud provozovatel ani po dvou měsících vozidlo neodstraní, je úřad oprávněn vozidlo odtáhnout a  majiteli tuto skutečnost oznámit. 

 

Odstranění vizuálního smogu

V průběhu posledního roku začala z městských budov a objektů mizet reklama. Nejvýraznější změnou bylo očištění Domu dětí a mládeže od velkých reklamních plachet. 

Je tomu už rok co se město začalo věnovat problematice reklamního smogu. Je to fenomén, který provází města po celém světě v posledních několika dekádách, a který se rozšířil i do Česka. Město se rozhodlo jít dobrým příkladem a začalo se zbavovat reklamy na městských budovách a  objektech.

 

První přišel na řadu plot u  zimního stadionu, který byl ověšen řadou plachet. Tam začala reklama mizet už v průběhu loňského roku a poslední plachta zmizela letos v červnu. Další byl na řadě Dům dětí a  mládeže, který z obou stran „zdobily“ velké plachty. Ty šly k zemi k 30. červnu. Jak jde vidět na fasádě domu, plachty a kotvení na ně za sebou nechávají zašpiněnou fasádu a příliš jí neprospívají.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Žďárský zpravodaj

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

více …

Takzvané zelené mosty umožní zvěři bezpečný přechod frekventované dálnice D1. Putující zvířata by se přes dálnici nedostala také proto, že jako součást modernizace dálnice se plánuje i její kompletní oplocení.

V České republice máme aktuálně na silnicích I. tříd a dálnicích celkem 24 nadchodů pro zvěř.🦌

 

Dva nové nadchody, tzv. ekodukty, se právě teď dokončují ve dvou modernizovaných částech:

Nová D1 na Vysočině, konkrétně na úseku č.12 Humpolec-Větrný Jeníkov v km 94,760, druhý roste v modernizovaném úseku č.16 Velký Beranov – Měřín v km 128,8.

 

Na modernizovaných úsecích D1 budou celkem čtyři nadchody pro zvěř. Místa jejich budování nejsou vybrána náhodně, ale vycházejí ze spolupráce s Agenturou ochrany přírody a krajiny, která monitoruje migrační trasy zvěře.

 

Myslí se i na budoucnost - všechny nové ekodukty jsou šířkově dimenzovány na případné rozšíření dálnice na 3+3 jízdní pruhy.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Ministerstvo dopravy - facebook

Foto: Ředitelství silnic a dálnic

 

 

více …

I malé obce chtějí žít společenským životem a důkazem o tom, že to jde, jsou Křižánky na Novoměstsku se svým vzdělávacím a komunitním centrem, které bylo právě otevřeno.

 

V Křižánkách v okrese Žďár nad Sázavou s necelých čtyři sta obyvateli otevřeli nově zrekonstruované komunitní centrum STODOLA. Slavnostního přestřižení pásky se zhostily děti z místní ZŠ a MŠ, které centrum jako zástupci nejmladší generace obce budou také v budoucnu nejvíce využívat. Pro přítomné si děti připravily krátký kulturní program s písničkami.

 

Rekonstrukce se podařila díky finanční podpoře z Integrovaného regionálního operačního programu. Společenské prostory byly vytvořeny v původní hospodářské budově Panského domu. Šlo o náročnou přestavbu v památkově chráněné nemovitosti. Do prací se zapojili i místní řemeslníci, kterým při slavnostním otevření starosta Jan Sedláček jmenovitě poděkoval.

 

Součástí programu slavnostního otevření byla i prohlídka dalších projektů, které jsou ve fázi realizace nebo po dokončení. Jedním z nich je i projekt na vybudování tří sociálních bytů s celkovou kapacitou šest lůžek především pro mladé rodiny s nízkými příjmy, které mohou využívat do doby, než se zlepší jejich finanční situace. Další cílovou skupinou pro tento typ bydlení jsou naopak senioři, kteří již nemohou udržovat své domy a jenom s obtížemi se starají sami o sebe. Tito jsou často na sklonku svého života nuceni se odstěhovat z obce, tedy z místa, kde prožili celý svůj život, do pro ně cizích vzdálenějších sídel s domy s pečovatelskou službou. Obec již v minulosti několik sociálních bytů vybudovala, ale zájem stále převyšuje současné možnosti.

 

Dalším z projektů je Vzdělávací centrum, které bylo vybudováno v nástavbě nad místní prodejnou smíšeného zboží. Budova je vybavena bezbariérovým přístupem. K dispozici jsou dva sály, které je možné v případě potřeby spojit nebo naopak rozdělit pomocí mobilní zástěny. Součástí je vybavená kuchyňka, sociální zařízení a menší počítačová učebna.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Kraj Vysočina

Foto: Křižánky

 

více …