Zelenenoviny.cz
Vysočiny

Nedaleko od krajského města Jihlava se rozkládá typické rašeliniště s mnoha druhy chráněných rostlin a živočichů. Nyní bylo vyhlášeno za přírodní rezervaci.

 

 

 

 

 

 

Na Jihlavsku byla nařízením rady kraje zřízená nová přírodní rezervace Rašeliniště pod Trojanem. Na území s rozlohou 12,7 hektaru mezi vesnicemi Hlávkov, Jiřín a Šimanov jsou rašeliniště a mokřady typické pro Českomoravskou vrchovinu. Lokalita je významná také z pohledu fauny. 

 

Předmětem ochrany přírodní rezervace je soubor přírodně cenných biotopů, zejména nevápnitá mechová slatiniště a přechodová rašeliniště, vegetace vysokých ostřic, vlhké pcháčové louky a smilkové trávníky s výskytem zvláště chráněných a významných ohrožených druhů, které jsou na tyto biotopy vázány.
 

Na Vysočině je 204 maloplošných zvláště chráněných území, přírodních rezervací je mezi nimi 77.

 

Území u Jiřínského potoka poblíž kopce Trojan se nachází necelých 20 km od Jihlavy. Město Jihlava jej vyhlásilo za přechodně chráněnou plochu už v roce 2005 a dalo také podnět k jejímu vyhlášení za zvláště chráněné území. 

 

V nové rezervaci se vyskytují chráněné i ohrožené druhy. Mezi početnými druhy rostlin jsou vedle vysokých ostřic zastoupené například rosnatka okrouhlolistá, nachově kvetoucí orchidej prstnatec májový nebo vachta trojlistá, která kvete bíle koncem jara. Vyskytují se tam motýli, vážky, ještěrky, obojživelníci i vzácní brouci. Z ptáků lokalitu mimo jiné využívají krahujci, krkavci, potápky, ťuhýci, sluky nebo černí čápi. 

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Kraj Vysočina

Foto: Pixabay

 

 

více …

Koncem minulého roku vznikla v Holejtnách podél cesty k vysílači Martinská alej. Jméno dostala po světci, protože byla vysázena převážně okolo jeho svátku.

Při sázení byli zastoupeni včelaři, myslivci, hasiči, rodiny z  mateřského centra Klubíčko, velmi aktivně se zapojili i „sousedé“ z Bezděčína. Průběžně se tam pohybovalo i množství dětí, což bylo příznačné pro název této aktivity SÁZÍME BUDOUCNOST.

 

Tento projekt byl totiž vytvořen díky grantovému programu Nadace Partnerství, individuálním dárcům veřejné sbírky a partnerům iniciativy Sázíme budoucnost. Díky patří i vlastníkům dotčených pozemků.

 

Horní Cerekev je obec s přibližně 1800 obyvatel v okrese Pelhřimov. 

 

Místní dobrovolníci zvou všechny občany k  výletu a procházce Martinskou alejí, která přinese kromě krásy mladých stromků také úžasný výhled do krajiny na pomezí Čech a Moravy, klid a pohodu. V aleji zasázeli hned několik druhů stromů - kaštany, lípy a javory.
A kdo bude mít chuť, může si na stromcích přečíst tajný vzkaz z barevných písmen nebo citáty  – jak jinak, než o stromech a jejich spojení s našimi životy.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Hornocerekvický zpravodaj

Foto: MC Klubíčko

 

 

více …

Komunitní Centrum Moravia otevřelo nový obchod zdarma, takzvaný freeshop DejBer. Smyslem obchodu je podpora opakovaného použití drobného vybavení domácnosti, dílny či kanceláře. Najdete zde nábytek, spotřebiče, hračky i oblečení. 

Freeshop funguje obousměrně. Na jedné straně je určený lidem, kteří mohou zboží přinést a nabídnout jej k dalšímu použití. Sami už ho tedy nepotřebují, překáží jim nebo se stěhují, ale nechtějí ho vyhazovat. Na druhé straně slouží těm, jež z nějakého důvodu (ekologického, finančního, životního stylu apod.) nechtějí kupovat nové věci a mohou tak znovu vdechnout užitek těm z DejBer. 

 

více …

Mladý pár z Výčap u Třebíče mele mouku z vlastního obilí. Nabízí k prodeji  celozrnnou mouku - pšeničnou, špaldovou a žitnou, od hladké až po krupici. Mouku melou z obilí, které vyrostlo na jejich polích, a tak mohou garantovat její čerstvost. Navíc ji připraví až po objednání zákazníkem.

 

Martin Chyba nám do Zelených novin poskytl informace velmi ochotně. Podle jeho slov se v zemědělství pohybuje už od malička, převzal ho po svém otci. Práce v zemědělství se u nich v rodině dědí už po několik generací. Jeho partnerka Diana, se kterou výrobu mouky začal provozovat, je zdravotní sestřička. I nadále se zdravotnictví věnuje a ve volném čase mu pomáhá. 

"Hospodářství máme oproti zemědělským družstvům malé. Ovšem veškerou potřebnou techniku, se kterou zvládnu kompletní práci na polích, mám svou. Jelikož nemáme živočišnou produkci, tak máme v zimním období téměř volno, a to byl taky jeden z důvodů proč s moukou začít," uvádí Martin Chyba. 

Mouku ze začátku zkoušeli nabízet po známých a kamarádech, až poté co měli dobré ohlasy, začali řešit legislativní stránku, aby ji mohli prodávat. S moukou jsou sice zatím na začátku, ale už i tak mají svoji klientelu.

"Jak s oblibou říkáme, nejvíc nás těší, když se zákazník vrátí. Ozvali se nám dokonce malé obchůdky, které by chtěli naši mouku prodávat," dodává ještě Martin.

 

 

 

více …

Ve Žďáře nad Sázavou se snaží ochránit životy ptáků. Na vedení vysokého napětí jsou nově speciální ochranné plastové spirály. Mají zlepšit viditelnost vedení pro ptáky a zabránit jim, aby na vodiče sedali.

 

 

Po domluvě s ochranáři rozmístili energetici v okolí vodní nádrže Staviště speciální plastové spirály. Ty mají opeřence z dálky varovat, že se před nimi nachází překážka, a zamezit nárazu. Úhyny po střetu s elektrickým vedením i zásahy proudem jsou u ptáků časté. Původně se měla instalace ochranných spirál týkat i drátů vedoucích přímo nad hladinou přehrady. To ale nebylo možné kvůli počasí a nedostatečné tloušťce ledu. S doplněním energetici počítají, jakmile to situace umožní.

 

Dřív se k tomuto účelu používaly spíš koule. Spirály jsou v Česku úplně poprvé, energetici se inspirovali na Slovensku. Předností spirály je jednoduchá instalace, několika pohyby se namotá na dráty vysokého napětí. Na vedení už jich visí desítky.  Až doposud se na drátech objevovaly výstražné koule, nový způsob je ale podle energetiků lepší. Plastové spirály méně zatěžují svojí hmotností mechaniku vodičů a lépe se s nimi manipuluje.

 

Energetici do Žďáru nad Sázavou dorazili na popud pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny. Podle jejího ředitele je k zabezpečení vedení přivedl případ poraněných labutí z minulého roku. Uvedl, že vedení je zvláště nebezpečné pro vodní ptáky, protože ti jsou často aktivní večer či v noci, navíc u vody jsou mlhy. Proto se zabezpečují prvně linky, které vedou přes vodní toky a rybníky. 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Český rozhlas Vysočina

Foto: pixabay

 

 

více …

Roštejn je pozdně gotický hrad, vybudovaný na skalnatém vrchu uprostřed lesů na Vysočině. Od roku 2017 zde probíhala rekonstrukce, díky níž  byly vybudovány nové atraktivní expozice a upraveno i nádvoří. 

Hrad Roštejn patří mezi oblíbené turistické cíle Vysočiny, je ukrytý v srdci zalesněné obory nedaleko Třeště na Jihlavsku. Hrad Roštejn získal za zhruba čtyřletou realizaci projektu „Hrad Roštejn - zpřístupnění nových expozic“ nejen nové expozice, ale i důležitou stavební obnovu. Kraj Vysočina projekt realizoval do ledna 2021. Samotné stavební, restaurátorské a expoziční práce na objektu hradu probíhaly od léta 2017 do podzimu 2020.

 

Na hradě Roštejn, který je pobočkou Muzea Vysočina Jihlava, byly během realizace vybudovány nové atraktivní expozice. Ty přibližují historii loveckého hrádku a zároveň také téma přírody, lovectví a myslivosti prostřednictvím hravé, interaktivní a edukativní expozice, která zaujme nejen rodiny s dětmi a školní kolektivy. Nové expozice se postupně po částech návštěvníkům zpřístupňovaly od léta 2018. Už v minulé sezoně mohli návštěvnici spatřit výsledek významného stavebního zásahu na kamenné gotické věži, která je neodmyslitelnou dominantou hradu Roštejn. Jednotlivé kamenné bloky věže byly formou spárování staticky zajištěny.

 

Díky dotačním prostředkům v rámci programu z rozpočtu Evropské Unie (celkově 85 % způsobilých výdajů projektu), státního rozpočtu (5 %) a vlastního rozpočtu kraje (10 %) získal hrad navíc i kompletní stavební obnovu, a to jak ve svých interiérech, tak i na nádvoří a fasádě. Návštěvník uvidí například bylinkovou zahrádku odkazující na nejcennější dochovanou hradní výmalbu v botanickém sále nebo původní studnu, která byla nalezena během archeologického průzkumu a navrácena do původní historické podoby.

 

Hrad je známý tím, že z jeho sedmiboké gotické věže vysoké 45 m jsou za příznivých podmínek vidět Alpy. Na hradě a v jeho blízkém okolí probíhalo natáčení částí několika filmů, zejména pohádek. Konají se tu také pravidelné kulturní a jiné akce, např. Roštejnský hodokvas, divadelní představení nebo myslivecká odpoledne. 

Plně zrekonstruovaný a zpřístupněný hrad se veřejnosti po zimní pauze znovu otevře v dubnu, pokud tak dovolí aktuální epidemiologická situace.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Kraj Vysočina

Foto: Wikipedie

 

 

 

více …