Zelenenoviny.cz
Vysočiny

Obyvatelé Pelhřimova mají v létě možnost rekreace u rybníka Stráž, který je vhodný ke koupání i rybaření. Nyní dostala plocha u rybníka novou, moderní podobu. Mezi novinky patří i cyklostezka.

Za velkého zájmu veřejnosti byla ke konci července slavnostně otevřena cyklostezka a související relaxační zóna u rybníka Stráž. Lidé si mohli vyzkoušet discgolf či hru pétanque. Přes kilometr dlouhá cyklostezka, upravený rybník s lávkami i místa, kde se rodiny mohou schovat před horkým sluncem, hned přilákaly desítky lidí.

 

Areál ještě čekají další úpravy, vzniká tam ještě povalový chodník na přítoku rybníka, který bude 340 metrů dlouhý. Zástupci města by chtěli doplnit i další atrakce, nějakou pumptrackovou dráhu a aktivity pro děti. 

 

V rámci revitalizačního projektu byla vybudována smíšená cyklostezka a chodník lemující obvod rybníka Stráž. Dále zde vznikla odpočinková zóna s lavičkami, dřevěné molo a parkoviště s kapacitou šesti parkovacích míst. Lesem blíže u břehu rybníka vede povalový chodník pro pěší. Dále je vybudováno plavecké molo, písčitá pláž, molo pro loďky a zpevněná plocha pro invalidní rybáře.

 

Smíšená víceúčelová cyklostezka v šířce tři metry je upravena asfaltovým povrchem. Část cyklostezky vedoucí po hrázi rybníka stojí na pilotech a je osazena železobetonovými deskami s kartáčovým povrchem. V tomto úseku je cyklostezka zúžena na dva metry a osazena oboustranným zábradlím. Cyklostezka navazuje na stávající cyklostezku do centra města, turistickou stezku do Starého Pelhřimova a cestu směřující k areálu Agrostroje (budoucí cyklostrasa).

 

Do lokality Stráž bylo při realizaci projektu investováno takřka 37 milionů korun. Největším investorem bylo město, významnou roli hrály i dotační prostředky. 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Pelhřimov 

Foto: tamtéž

 

 

 

více …

Dobrou půdu pro ovocné stromy mají Ve Lhotkách u Velkého Meziříčí. A nejen to, také tu jsou dobří lidé, kteří se setkali při komunitní výsadbě nových stromů.

Ve Lhotkách se krásně zelenají nové stromy, které dobrovolníci vysadili v půli dubna letošního roku. Podél silnice teď roste javorové stromořadí a přibyly i staré odrůdy ovocných stromů.

"K výsadbě stromů ve Lhotkách se sešly víc než tři desítky místních obyvatel – starších, mladších i dětí," popisuje Jan Oulehla, předseda komise pro místní správu, zároveň zkušený sadař a iniciátor záchrany starých odrůd. „Komunitní výsadby nejsou jen o samotném sázení stromů, ale především o setkávání lidí a společné péči o veřejný prostor. Ve stejném duchu bychom se chtěli o stromy starat v dalších letech a společně sklízet jejich plody," dodává.

 

Dobrovolníci vysadili podél silnice z Kúsek do Lhotek stromořadí devíti již poměrně vzrostlých javorů. Jednotlivé sazenice o výšce 3,5 metru vážily několik desítek kilogramů. Krom stromořadí ve vsi přibyly ještě slivoně a hrušně. Právě výsadbou starých odrůd ovocných stromů lidé navázali na tradici a dílo svých předků.

 

Ve Lhotkách se ovocným stromům historicky dařilo, a to nejen díky vhodným klimatickým a půdním podmínkám. V polovině 20. století tu bylo založeno ovocnářské družstvo a pozůstatky výsadeb z té doby lze v okolní krajině pozorovat dodnes. „Tady ve Lhotkách rostou stromy jak divé. Do Radslavic kamenem dohodíte a nemají tam nic," říká Oldřich Hubl, který sám léta hospodařil a o stromy se staral. „Pořád jsou tu ještě dvě tři staré jabloně odrůdy Matčino, na zahradě mám hrušeň Charneuskou, taky jsem měl Krvavku. A těch ořešáků co kolem je."

 

I na pozemku u Podsedků stále rostou původní hrušně. „Jsou víc než šedesát let staré. Moc dobrá je máslovka, tu zavařujeme. Široko daleko už nikde taková není, tu by stálo za to zachránit," zmiňuje Jindřiška Podsedková.

 

Starých stromů už zůstalo jen pomálu, a to i v zahradách a záhumencích. Velké hrušně i další stromy postupně stárly, chřadly a odcházely. „Někde prastaré hrušně ustoupily nové výstavbě domů či musely být pokáceny, neboť byly na hranici své životnosti. A my se je teď snažíme do naší vesnice i krajiny vrátit nazpět. A to právě takové odrůdy, které si starší sousedé ještě dobře pamatují pod lidovými názvy jako ovesnička, pistulka, škaredá dobrá nebo cvirgla," vyjmenovává Jan Oulehla s tím, že vesnice je teď díky komunitní výsadbě bohatší o tři pro Lhotky typické odrůdy hrušní popisované pamětníky. Jsou to Nagevicova s malými žlutozelenými plody, jež dozrávají v létě, Krvavka letní, která plodí hrušky s překvapivě rudou barvou dužniny, a Solnohradka s plody cibulovitého tvaru.

 

Lhotečtí dobrovolníci věří, že si jejich krásu i chutné plody budou užívat nejen oni, ale i příští generace. Životnost hrušní na bujné podnoži totiž může být i přes sto let.

 

Komunitní výsadbě ve Lhotkách pomohla podpora z grantovému programu Nadace Partnerství a spolufinancování Státním fondem životního prostředí ČR, individuálními dárci veřejné sbírky a partnery iniciativy Sázíme budoucnost.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Velkomeziříčsko

Foto: tamtéž

 

více …

Včelí stezka ve Smrčné u Jihlavy je dlouhá 3,5 km a seznamuje návštěvníky s životem včel, včelařením a včelími produkty. Jejím autorem je Jiří Čada, spolumajitel Střední školy ekonomiky a cestovního ruchu v Jihlavě, který vyučuje základy přírodních věd. Stezka vznikla ve spolupráci se studenty školy, kde je také učební obor včelař a zpracovatel včelích produktů.

Jak včelky žijí a pracují, co všechno se vyrábí ze včelích produktů, jak jsou užitečné pro přírodu, i jaké včelstvům hrozí nemoci, to vše se dozvědí návštěvníci na včelí stezce ve Smrčné nedaleko Jihlavy. Stezka má osm zastavení, ale není to okruh. Začíná na hájence mezi Bílým Kamenem a Větrným Jeníkovem. Je to nejvýše položené místo, kde se návštěvníci seznámí se včelkou Amálií, která je bude po celou dobu provázet.

 

Asi v polovině stezky stojí dva kmeny se stříškou, kterým se říká kláty. V nich včely žily, než lidé vynalezli úly, vysvětlil nám spoluautor včelí stezky Jiří Čada: „Dodnes se v klátech chovají včely, ale spíš jenom tak na ukázku. Jsou to původně duté kmeny, ve kterých si lidé přinesli to včelstvo, zařízli ho zdola, shora, a začali včelařit, protože včela je schopná osídlit jakoukoli dutinu. Lidé za včelami lezli vysoko do korun stromů, aby si vybrali med, a pak přišli na to, že když si odnesou ten špalek s tím včelstvem, tak si ušetří spoustu práce." Kláty kompletně vyrobil a ozdobil zpodobněním včely i znaku Smrčné její starosta Josef Nechvátal.

 

Stezka není příliš dlouhá, jen kolem tří kilometrů, aby ji zvládli i rodiče s kočárky nebo menšími dětmi. Jiří Čada plánuje informace na stezce postupně rozšiřovat, chce vytvořit ukázku, jak včelařili staří Keltové, staří Slované. Chtěl by, aby se stezka stále rozvíjela a přinášela nové poznatky i těm, kteří už si dříve stezku třeba prošli.
 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Český rozhlas Vysočina

Foto: smrcna.cz

 

 

 

více …

V okolí nového dětského hřiště na Farských humnech ve Žďáře nad Sázavou přibylo v dubnu 10 vícekmenných stromů. Jde o střemchu, bílou vrbu, topol a třešeň. Nové stromy budou dělat na místní volnočasové ploše radost a časem i potřebný stín.

Farská humna nebo Farčata je místní název pro historicky nezastavěnou plochu mezi ulicí Veselskou a Sázavou. Na Farských humnech až do poloviny 20. století končilo město. V padesátých letech 20. století zde byla navržena zástavba. Tento plán nebyl nikdy realizován. Prostor byl nevyužitý do začátku 21. století. Následně byl na tomto místě vybudován park, prostor parku ve středu města u řeky Sázavy je celoročně využíván pro rozličné volnočasové aktivity i různé společensko-kulturní akce. Park nabízí příjemné zázemí o výměře 2 ha a klidné útočiště v centru města.
 

V parku vzniklo roku 2019 také první veřejné grilování místo ve Žďáru. Součástí je gril a posezení pro zhruba 10 lidí. 
 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Žďár nad Sázavou - fb

Foto: tamtéž

 

 

 

více …

Město Třebíč láká turisty na domácí výrobce potravin a nápojů a tím výrobci získávají tolik potřebnou podporu. Tak je to i s novou čokoládovnou Lana, vyrábějící kvalitní českou čokoládu. 

V Třebíči se již nabízí místní bramborové pekáče, židovské cukroví, whisky, zákusky či chléb a nově také čokoláda. Malou výrobnu čokolády najdete na kraji Židovského města. Její majitel Tomáš Lampíř vyrábí čokoládu způsobem, kterému se říká od bobu až po tabulku, anglicky bean-to-bar. 

 

Tomáš Lampíř pochází z Třebíče. V Praze vystudoval ekonomii, ale pak se s manželkou rozhodli vrátit se do rodného města. K výrobě čokolády později přidali i čokoládový likér, čokovíno a plněné pralinky.

Výroba začíná u kvalitních kakaových bobů, např. z Madagaskaru. Kakaové boby se přivezou v šedesátikilových jutových pytlech. Musejí se přebrat, nadrtit, vzduchem odstranit slupky a teprve drť se mele v kamenných mlýnech. Třením se mění v tekutou čokoládu. „To je chvíle, kdy se formuje recept, přidává se cukr, sušené mléko do mléčné čokolády a podobně,“ říká dále Tomáš Lampíř. Sám nejraději zkouší kombinovat chutě a vymýšlet netradiční čokolády. 

 

Čokoláda se může chlubit tím, že je vyrobená z prvotřídních surovin, pečlivě - každé fázi výroby je věnována maximální pozornost a majitel se snaží dodržovat čerstvost - díky malým sériím je celý proces od zpracování bobů až na stůl velice krátký.

 

Kromě kamenného obchodu v Třebíči má čokoládovna i svůj eshop. 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Český rozhlas Region Vysočina

Foto: cokolana.cz (eshop)

 

 

více …

Třešňový sad, rozkládající se na ploše 0,85ha asi půl kilometru od Vříště nad říčkou Fryšávkou byl již v dřívějších letech díky ochráncům přírody úspěšně obnoven a nyní zde přibylo také přirozené místo pro vodní rostliny a živočichy.

Ve starém třešňovém sadu nedaleko obce Vříšť vybudovalo Sdružení Krajina dvě neprůtočné mělké tůně. Z nového domova se tak mohou těšit žáby, čolci a další vodní živočichové i rostliny. Vříšť je malá vesnice, část městyse Sněžné v okrese Žďár nad Sázavou.  

O Štursův sad, tvořený převážně starými odrůdami třešní, se Sdružení Krajina stará od roku 2017. Od té doby zde došlo například k dosadbě nových třešní či vybudování haltýře. Sad je každý rok posečen v rámci dobrovolnické akce. Za účelem zvýšení pestrosti krajiny a vytvořením stanoviště pro vlhkomilné a vodní druhy rostlina živočichů, byly v bezprostřední blízkosti sadu na podzim roku  2022 vybudovány dvě nové tůně. Tůně jsou umístěny ve vlhké sníženině a prameništi, proto by zde voda mohla zůstávat i v teplých letních měsících.

Sdružení Krajina se, mimo jiné, dlouhodobě snaží zadržovat vodu v krajině a předcházet tak extrémním výkyvům počasí, jako jsou nadměrná sucha či povodňové stavy. Z toho důvodu se již před mnoha lety pustilo do budování malých vodních ploch, tůní. Od roku
2012 vybudovalo přes 60 nových tůní. Z toho přes deset v širším okolí obce Sněžné.

Tůně ve Štursově sadu byly financovány z Národního plánu obnovy – Podpora přirozených funkcí krajiny (NPO-POPFK) v rámci NEXT GENERATION EU.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Sněženský zpravodaj

Ilustrační foto: Pixabay

více …