Zelenenoviny.cz
Vysočiny

Karas obecný je sladkovodní všežravá ryba z čeledi kaprovitých a v českých vodách se jedná o jeden z nejohroženějších druhů. Na deseti lokalitách v kraji Vysočina byl potvrzen jeho výskyt, a tak nyní vznikl plán, jak nepříznivý vývoj zvrátit.

 

 

 

 

Kraj Vysočina se v roce 2022 zapojil do společného projektu Akademie věd ČR, České zemědělské univerzity v Praze a pražské ZOO na podporu karase obecného, který u nás kdysi patřil k nejběžnějším druhům. Dnes je však tento druh na pokraji vyhynutí z důvodu degradace jeho původních stanovišť a výskytu invazních druhů, především karase stříbřitého.

 

Karas obecný se na území ČR vyskytuje ve dvou odlišných fylogenetických liniích, které jsou od sebe značně vzdálené. V minulosti došlo k jejich promíchání, čímž dochází ke ztrátě vnitrodruhové diverzity a homogenizaci zbývajících populací karase obecného.

Z důvodu zajištění vhodných lokalit pro tento druh bylo v Kraji Vysočina v loňském roce vytipováno celkem dvacet lokalit určených pro další průzkum. Na deseti z nich byl potvrzen výskyt karase obecného, což je velmi příznivé zjištění, šest z nich navíc není „kontaminováno“ karasem stříbřitým. U některých lokalit bude snaha o redukci i dalších invazních či nevhodných druhů, jako je sumeček americký, pstruh duhový a další. Úprava podmínek pro karase obecného může pomoci i dalším mizejícím druhům, jako je např. slunka obecná.

Kromě průzkumů nově vytipovaných lokalit se pracovníci aktivně zapojili do potlačování nepůvodního karase stříbřitého na lesních rybníčcích Moravskobudějovicka a na přenosu karase obecného do vhodných tůní. V přírodní památce Olšoveček u Velké Bíteše se uskutečnil výlov lesního rybníka za účelem ověření stavu karase obecného a zajištění podmínek pro jeho další výskyt.

 

Krajský úřad navázal na svou činnost v roce 2021, kdy byla prováděna genetická analýza vzorků odlovených karasů z nově objevených lokalit v povodí Jevišovky. U potvrzených jedinců karase obecného pak bylo geneticky určováno, zda se jedná o tzv. dunajskou nebo labskou fylogenetickou linii.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Kraj Vysočina

Foto: tamtéž

 

 

více …

Kraj Vysočina podporuje budování vodních nádrží a jiných opatření pro zadržování vody v krajině. Označil to za jednu ze svých priorit.

Bez vody by nebylo života. A že je dostatek vody důležitý pro les i pro celou přírodu, o tom také není pochyb. Právě proto a i s ohledem na probíhající změnu klimatu, kdy se zvyšující se teplotou stoupá potřeba vody, je realizována celá řada opatření pro maximální zadržení vody v krajině. Les ve své bohatě strukturované podobě fungu podobně jako houba. Nabere vodu, zadrží ji a poté pozvolna vydává. Množství zadržené vody a rychlost jejího odtoku jsou nyní, kdy byla značná část lesních porostů zničena kůrovcem, narušeny. Obnovit přirozenou funkci lesa pomáhá budování retenčních nádrží.

Zákon o lesích označuje budování retenčních nádrží v lesích, společně s dalšími opatřeními na vodních tocích i mimo ně jako hrazení bystřin. V roce 2022 bylo na území Kraje Vysočina rozhodnuto o realizaci a financování šesti staveb hrazení bystřin ve veřejném zájmu. Byla zahájena výstavba vodní nádrže Liščina u Nových Syrovic, vodní nádrže Skokan u Domamile, přehrážky na Číhalínském potoce, vodní nádrže Amerika u Budkova, vodní nádrže Kozinec u Doupěte na Telčsku nebo vodní nádrže Spálené u Dolních Lažan na Třebíčsku. Investorem všech akcí je státní podnik Lesy ČR.

 

V loňském roce se jednalo o akce, které slouží především k zadržení vody v lese a také k vyrovnání průtoků ve vodních tocích a omezení vodní eroze v lesích a v neposlední řadě ochranu intravilánu obcí před zvýšenými průtoky a souvisejícími povodňovými škodami. Celkové stavební náklady akcí, realizovaných v režimu § 35 zákona o lesích, jsou téměř 32 milionů korun. Většina akcí bude ukončena v roce 2023, v případě vodní nádrže Amerika je termín dokončení podzim 2024.

 

Krajský úřad ve spolupráci se správci vodních toků vytipovává místa vhodná pro realizaci vodohospodářských opatření, u kterých je navíc odůvodněný veřejný zájem. Vlastník lesa následně předloží na krajský úřad, návrh na protipovodňová opatření, protierozní opatření, odstraňování následků živelních pohrom nebo úpravu vodního režimu lesních půd. Krajský úřad poté vydá rozhodnutí, že akce je opatřením ve veřejném zájmu, a žádost o příslib finančních prostředků z rozpočtu Ministerstva zemědělství.

 

V předchozím období, konkrétně od roku 2010 do roku 2021 bylo realizováno celkem devět akcí hrazení bystřin ve veřejném zájmu za celkem 30 milionů korun. Šlo například o úpravy levostranného přítoku Březinky u Trnavy na Třebíčsku, Henčovského potoka u Jihlavy nebo Bělínského potoka u Náměště nad Oslavou.

 

Počet zahájených a realizovaných akcí hrazení bystřin ve veřejném zájmu významně narostl. Kromě výše uvedeného institutu jsou k úpravě a budování vodních toků a nádrží nebo jejich projektové přípravě hojně využívány programy Fondu Vysočiny v kombinaci s dalšími národními i evropskými zdroji. Jen v roce 2022 Kraj Vysočina podpořil 19 akcí s rozpočtem 17,5 milionu korun téměř pěti miliony korun z vlastních peněz.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Kraj Vysočina

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

 

více …

Od začátku letošního roku mají zájemci o pozorování ptáků možnost využít novou ptačí pozorovatelnu poblíž Starého Příseckého rybníku nedaleko městečka Brtnice. Zdejší ekosystém rybníka s doprovodnými rostlinnými a živočišnými společenstvy hostí mnoho chráněných a ohrožených druhů (nejen) ptactva.

 

Na konci roku 2022 nechal Kraj Vysočina vybudovat v přírodní památce Starý Přísecký rybník u Příseky na Jihlavsku dřevěnou ptačí pozorovatelnu sloužící k environmentální výchově, vzdělávání a osvětě široké veřejnosti. „Ptačí pozorovatelna se nachází na jihozápadním okraji rybníku a je přístupná veřejnosti bez omezení po celý rok. Může tak být zajímavým cílem výletů po okolních pěších a cyklotrasách. Ptáky tady může pozorovat kdokoliv kdykoliv a zároveň se můžete zaposlouchat do zvuků místní bohaté fauny. Doporučuji vzít si s sebou dalekohled,“ říká krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Pavel Hájek.

Ptačí pozorovatelna má masivní dřevěnou konstrukci s nízkými uzavíratelnými průhledy v různé výšce, aby nebyl vidět pohyb lidí uvnitř, což přispěje k nerušenému pozorování ptáků. K rušení ptáků docházelo zejména přibližováním pozorovatelů až k okraji Starého rybníka. Výstavba pozorovatelny byla podpořena z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 dotací ve výši 348 728,62 Kč.

 

Přírodní památka Starý Přísecký rybník je šestihektarovou ornitologicky významnou lokalitou, na které se pravidelně vyskytují a rozmnožují zvláště chráněné a ohrožené druhy ptáků. Hnízdí zde např. moták lužní a moták pochop, potápka malá a chřástal vodní, daří se také obojživelníkům (rosnička zelená, blatnice skvrnitá, skokan krátkonohý a skokan skřehotavý). Cenný je výskyt měkkýše s názvem lištovka lesklá.

 

Ptačí pozorovatelna soustřeďuje návštěvníky pouze do jednoho místa, ze kterého lze ptáky pohodlně sledovat při hnízdění a krmení vylíhlých mláďat, stanovení jejich početnosti apod. Konstrukce umožňuje pozorování do tří stran pro sedící i stojící pozorovatele.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Kraj Vysočina

Foto: tamtéž

 

více …

Obec Herálec na Žďársku se brzy dočká lepší ochrany před povodněmi díky protipovodňovým opatřením na řece Svratce. Povodí Moravy začalo také rekonstruovat nevyhovující protipovodňové zdi v obci. 

 

V červenci loňského roku odstartovala stavba protipovodňových opatření na řece Svratce, jež potrvá až do listopadu 2023. Projekt kombinuje technická opatření v obci Herálec s revitalizací řeky Svratky, která umožní přirozené rozlévání vody. Do původního koryta s meandry se vrací část kdysi napřímeného toku Svratky pod obcí. Původně 1550 m dlouhé koryto řeky se zde prodlouží přibližně o další kilometr.

Stavba je financovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu životního prostředí a její náklady činí 33,8 mil. Kč. Investorem je Povodí Moravy s.p. Asociace ochránců přírody ČR SCHKO Žďárské vrchy je administrátorem dotace a na stavby dohlíží.

 

V současnosti Povodí Moravy realizuje řadu revitalizačních opatření a přírodě blízkých protipovodňových staveb. Tato opatření vedou k ochraně před povodněmi i posílení funkce krajiny zadržet vodu.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: CHKO Žďárské vrchy - facebook

Foto: tamtéž

 

 

více …

Krajina Novoměstska poskytuje dokonalé podmínky pro běžecké lyžování. V prosinci 2022 zde vznikla Naučná stezka Lyžování na Novoměstsku. Má 10 zastavení a 8 km. 

V Novém Městě na Moravě má běžecké lyžování dlouhou historii. Prvním lyžařem byl fryšavský revírník Rudolf Gabessam v roce 1890, který inspiroval nejprve Adolfa Slonka z Rokytna a po něm další místní řemeslníky k výrobě lyží. Už roku 1910 vznikl lyžařský Sportovní klub, jeden z prvních v celé Monarchii. V Horáckém muzeu je expozice věnovaná historii lyžování.

 

Naučná stezka vznikla v roce 2022 k příležitosti Roku lyžařů za podpory Nadačního fondu Nového Města na Moravě. Stezka začíná na Vratislavově náměstí, kde kdysi startovaly lyžařské závody.

 

Zajímavosti ze zastavení naučné stezky: 
Harusův kopec a Šibenice - významná kapitola v lyžařské historii Novoměstska – na těchto kopcích vyrostl první dřevěný můstek a oblíbená turistická chata. Dnes je zde sjezdovka a můstky pro skoky na lyžích.

Vysočina Arena - centrem lyžování je od 70. let areál, který postupně vznikal v okolí hotelu Ski navrženém architektem Janem Krumlem.

Lyžařská historie chaty Mercedes - skautská chata z roku 1939, kterou ozdobil sgrafity novoměstský grafik a lyžař prof. Jiří Šebek, byla ve své historii svědkem mnoha lyžařských událostí – tréninků, závodů a setkávání.

Rozvoj lyžařské turistiky - od roku 1910 jezdil na novoměstské nádraží speciální zimní lyžařský sportovní vlak. Byl vypravován v neděli a ve svátek o půl šesté ráno z Brna. Výletníci se mohli občerstvit a ubytovat naproti v hotelu Gregor (od roku 1989 Hotel Artis).

Rodina Slonkova a výroba lyží na Novoměstsku - sgrafito lyžaře na domě č. p. 211 připomíná slavnou historii rodiny Slonkových – prvních a nejvýznamnějších výrobců lyží v Novém Městě a majitelů dnešního sportovního obchodu a lyžařského minimuzea.

Lyžařské můstky v Novém Městě - dnes málokdo ví, že kromě skokanského můstku na Šibenici stávaly sněhové, dřevěné i ocelové můstky také zde v Oboře, ale také u škrobáren nebo na Bělisku.

 

Letáky ke stezce jsou k dostání v Horáckém muzeu na pokladně Informačního centra Nové Město na Moravě. Mapu, ve formě bodů, najdete na tomto odkaze:  https://mapy.cz/s/hejudosora

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Koruna Vysočiny

Foto: tamtéž

 

 

 

více …

Doupné stromy jsou velmi důležité pro život nebo rozmnožování mnohých lesních živočichů. Někteří živočichové jsou na doupných stromech doslova existenčně závislí. Proto ornitologové evidují, označují a chrání tyto stromy také na Vysočině. 

 

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině už od roku 2009 provádí evidenci, značení a ochranu doupných a jinak pro ptáky významných stromů v lesích. Již v roce 2016 zahájil Kraj Vysočina spolupráci s ornitology a s Lesy České republiky při individuální ochraně hnízdišť vybraných druhů ptáků. V letošním roce Kraj Vysočina podpořil značení a ochranu doupných stromů celkem 120 tisíc korun. 

Za doupné jsou označovány stromy s dutinami vhodnými k rozmnožování živočichů. Vznikají rozkladnými procesy dřeva například po vylomení větve, nebo jsou vytesány šplhavci – strakapoudy, žlunami nebo datly. Hnízdí v nich ptáci, od drobných pěvců – sýkor, brhlíků, šoupálků nebo lejsků – přes kulíška nejmenšího, sýce rousného a holuba doupňáka až po puštíka obecného. K rozmnožování slouží také netopýrům a některým dalším druhům savců – třeba plšíku lískovému, plchu velkému nebo veverce obecné. Dalším mnoha druhům potom poskytují úkryt. Pro bezobratlé živočichy, například mravence nebo brouky, představují prakticky celý životní prostor, jsou tedy důležitými prvky lesního prostředí.

 

Nebývalý rozsah těžeb, jejich automatizace velkými stroji i nedostatek lidských zdrojů často neumožňují lesníkům vyznačit významné stromy k ponechání. Od roku 2019 bylo s finanční pomocí Kraje Vysočina obnoveno značení  3 700 doupných stromů, které v terénu provádí ornitologové. Na kmen stromů ve výšce kolem 150 cm se barvou namalují 2–4 modré rovnostranné trojúhelníky. Většina doupných stromů byla označena na pozemcích ve správě státního podniku Lesy České republiky. Do spolupráce se zapojilo i několik dalších vlastníků lesa. Značení a jeho obnova probíhá postupně a současně v několika oblastech dochází k pravidelné kontrole obsazenosti doupných stromů.

 

V rozsáhlých lesích kolem vrchu Javořice je od roku 2006 sledována místní populace sýce rousného. V roce 2022 zde bylo zkontrolováno 311 stromů s dutinami, které byly potenciálně vhodné pro hnízdění dutinových hnízdičů. Celkem 10 doupných stromů bylo obsazeno sýcem rousným, 74 holubem doupňákem a 13 datlem černým. K hnízdění dutinových ptáků tedy posloužilo minimálně 31 % kontrolovaných doupných stromů, přičemž uvedená hodnota odpovídá dlouhodobým výsledkům.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Kraj Vysočina

Ilustrační obrázek: Pixabay

 

 

 

více …