Zelenenoviny.cz
Vysočiny

Magistrát města Jihlavy postavil volně přístupnou samoobslužnou re-use skříň na největším jihlavském sídlišti. Obyvatelé tento nápad vítají, ovšem někteří se bojí, jak dlouho skříň vydrží. Bude to první skříň tohoto typu tak trochu "na zkoušku".

 

Často se v našich domácnostech najdou věci, které už nepoužíváme, je nám ale líto je vyhodit, protože jsme si vědomi toho, že by ještě mohly posloužit někomu jinému. Právě pro předání těchto věcí slouží re-use centra, kam lidé můžou nepotřebné věci přinést a někdo jiný si je může vzít a využívat je. První takové místo máme v Jihlavě ve sběrném dvoře na Brtnické ulici.

 

Často se na nás ale obraceli lidé z největšího jihlavského sídliště s dotazem, zda by podobné zařízení nemohlo vzniknout i na Březinkách, aby to místní lidé neměli tak daleko. Současně s tím jako příklad uváděli knihobudky, které máme na veřejných prostranstvích v Jihlavě a kam lidé dávají knížky, které už číst nebudou. „Proto jsme se rozhodli na zkoušku vytvořit „re-use skříň“ právě na sídlišti Březinova. Stojí na parkovišti mezi nákupním centrem a zdravotním střediskem,“ říká Katarína Ruschková z odboru životního prostředí jihlavského magistrátu s tím, že právě sem lidé mohou přinést věci, které nepoužívají a které by jinak skončily v popelnici. 

 

„Omezí tím množství produkovaných odpadů a navíc můžou potěšit zdánlivě nepotřebnou věcí někoho dalšího. Do skříně by mělo být odkládáno zejména vybavení domácnosti jako jsou nádobí, hrnce, mechanické domácí spotřebiče a podobně. Dále také obrazy, rámy na obrazy, vázy, dekorace do domácnosti, květináče, originální CD, DVD, gramofonové desky, knihy, časopisy, hračky a další. Nepatří sem textil, nábytek a elektrospotřebiče. Textil a drobné elektrospotřebiče je možné odložit do daných kontejnerů nebo je odevzdat na sběrných dvorech. Nábytek, koberce, sušáky na prádlo a další rozměrné věci je potřeba odvézt do sběrného dvora. Prosíme, neodkládejte věci okolo skříně, ani vedle kontejnerů na odpad," apeluje Ruschková.

 

Opětovné využívání věcí je jedním ze základních principů cirkulární ekonomiky. I samotná skříň je ale v tomto případě vytvořena na jejím principu. Byla totiž vyrobena z textilního kompozitu, tedy z recyklovaného textilu a LDPE fólií, které pocházejí z města Jihlavy, které Jihlavané odložili do příslušných kontejnerů. Je tedy důkazem toho, že třídit odpad má smysl. Protože s využitím tohoto materiálu v Jihlavě zatím nemáme zkušenost, je umístění skříně vlastně takovým dvojitým experimentem – zjistíme, zda tuto možnost předávat věci dál obyvatelé uvítají, a současně vyzkoušíme, jak funguje recyklovaný materiál a zda je jeho využití ve veřejném prostranství cestou správným směrem.

 

Skříň vznikla díky spolupráci se společností FCC, která v Kraji Vysočina zajišťuje pro firemní zákazníky komplexní služby odpadového hospodářství. Firma financovala jak materiál, tak i výrobu a instalaci zařízení.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Jihlava.cz

Foto: Jihlava.cz

 

více …

Již více než rok funguje v Pacově Door to door systém. Díky investicím města a spolupráci s odpadářskou firmou má třídění odpadů v Pacově velmi dobrou úroveň, která se prokazatelně zvyšuje.

V letošním roce se Pacov umístil na prvním místě prestižní soutěže My třídíme nejlépe. Na medailových pozicích se toto bezmála pětitisícové městečko v okrese Pelhřimov umisťuje dlouhodobě.

 

Aby bylo třídění pro obyvatele ještě jednodušší a pohodlnější, rok co rok investuje město do sběrné sítě a stále vymýšlí, jak ho co nejvíce zdostupnit. Smyslem jsou také nemalé finanční úspory. Nejdražší je totiž takový odpad, který je nevytříděný a skončí ve skládce.

 

Město Pacov je členem Sompo a.s. Spolupráce 117 obcí má velký smysl a přináší kýžené efekty. Tato odpadářská firma v dubnu 2021 zavedla door to door (D2D) systém, v rámci kterého mají občané nádoby na třídění přímo u svého domu. Zavádění tohoto systému přineslo nemalou debatu, a proto je vhodné po roce fungování představit důležitá data. Byla zpracována analýza a výsledky jsou na první pohled viditelné. Zatímco ještě v roce 2003 tvořil komunální odpad 98 % všech odpadů, kterými se Sompo a.s. zabývalo, po dvaceti letech třídí nebo dokáže zpracovat už 40 % všech odpadů. A trend je jasný, stále méně odpadu končí na skládkách a stále větší podíl se dokáže využívat.

 

Podíl komunálního odpadu klesal víceméně plynule po velmi dlouhou dobu, ale se zavedením D2D došlo k daleko prudšímu snížení tohoto podílu. V černých popelnicích tak je stále méně a méně odpadu, což je pozitivní zpráva. Řečí čísel – v komunálním odpadu skončilo i díky D2D systému v uplynulém roce na skládce Hrádek u Pacova o 2 690 000 kg odpadu méně, než tomu bylo v předcházejícím roce.

 

Co se týče TetraPacků a kovů, vysbíralo se v uplynulém roce více než dvojnásobné množství těchto materiálů oproti průměru z minulých let. Nárůst u skla není nijak zásadní. A novinkou je sběr bioodpadu, toho Sompo svezlo více než dva a půl tisíce tun. Bioodpad končí v kompostárnách, a to jak obecních, tak i u zemědělských podniků. Díky tomu nekončí tato cenná surovina ve skládce, ale je opětovně použita pro půdu. 

 

Zavedené změny se kladně promítají do ekonomiky odpadového hospodářství, a to zhruba ve výši 2 mil. Kč. Důvodem je snížení množství ukládaných odpadů do skládky a tím i nižší poplatky za uložení odpadu. Ekonomiku svozu odpadů také pozitivně ovlivňují vyšší výkupní ceny kvalitně vytříděných surovin. Oproti tomu rostou provozní náklady, především za pohonné hmoty a energie. Úspory a vyšší příjmy za prodané suroviny ale převyšují vyšší provozní náklady. Nutno podotknout, že příznivé ekonomické výsledky ovlivnilo nejen zavedení D2D systému, ale také průběžné investice do technologií třídění, především pak výstavba nové třídící linky v Hrádku u Pacova. Tato třídící linka dokáže kvalitně třídit nejen papír a plast, ale také kovy. Kovové obaly je možné již nějakou dobu odkládat do kontejnerů na plasty. Třídící linka pak díky technologii magnetů třídí železné obaly a díky technologii vířivých proudů hliníkové obaly.

 

Město Pacov plánuje v letošním roce další modernizaci a rozšíření sběrné sítě odpadů. Rozpočet města počítá s budováním dalších kontejnerových stání, a to především v lokalitách s bytovými domy, v místních částech či u Komunitního centra Pacov a u Domu sociálních služeb Pacov. 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Město Pacov

Foto: Město Pacov

více …

Žďár nad Sázavou společně s ČVUT vytvořilo solární elektrárnu na zelené střeše garáží u polikliniky. Panely zde dodávají více elektřiny než na klasické střeše, protože voda odpařovaná rostlinami je ochlazuje. Jde o jeden z pilotních projektů v České republice.

Na začátku září vytvořilo město ve spolupráci s výzkumníky z ČVUT na střeše garáží polikliniky tzv. biosolární střechu. Jde o projekt Centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze. Poměrně unikátní projekt výhodně kombinuje zelenou střechu a fotovoltaické panely.

Rostliny vytvářejí chladnější klima, a to prospívá panelům, které pak vyrobí více elektřiny. Naopak panely vytváří stín a tím omezují vysychání substrátu.

 

Střecha garáží o rozloze 93 m² je osazena rozchodníky. Čtyři panely mají celkový výkon 1,6 kWp. Vyrobená elektřina bude využita pro nabíjení elektrického auta hematologické laboratoře, případně v budově polikliniky. Za jeden slunečný letní den vyrobí FVE asi 14 kWh elektřiny. To by vystačilo elektrické Škodě Citigo na cestu ze Žďáru do Třebíče a zpět.

Projekt stál 220 tisíc Kč, panely zapůjčilo ČVUT a na realizaci přispívá společnost AVE částkou 100 tis. Kč stejně jako na zelené střeše krčku polikliniky.

 

Kvůli zmírnění dopadů růstu cen energií připravuje město intenzivně osazení FVE na několik dalších střech.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Žďárský zpravodaj

Foto: Saarplan (rozvojový web města Žďár n. Sázavou)

 

 

více …

Farma Václava Velety v Lukavci pěstuje (nejen) brambory a chová skot. Je to klasická zemědělská usedlost, kde začal hospodařit dědeček, pokračoval tatínek a současný syn majitele doufá, že hospodářství předá opět svým dětem. Veletovi patří k sedlákům, kteří dobrovolně realizují opatření v krajině.

Kraj Vysočina je krajem zemědělským, 60 % jeho rozlohy tvoří zemědělská půda. Zemědělská výroba společně s navazující potravinářskou výrobou patří mezi tradiční odvětví Kraje Vysočina. Zemědělství způsobem hospodaření (agrotechnické postupy) významně ovlivňuje nejen tvář krajiny, ale i život volně žijící zvěře a rostlin. 
 
 
Asociace soukromých zemědělců už čtyři roky prostřednictvím programu Pestrá krajina představuje veřejnosti zajímavé farmy z různých koutů republiky a vyhlašuje vítěze členských farem, kteří jsou ukázkovým příkladem toho, že promyšleně lze realizovat na svých hospodářstvích a v jejich okolí pestré osevní postupy, vysévat biopásy, budovat malé vodní nádrže, obnovovat či vysazovat nové sady, remízky či aleje, nakládat šetrně s půdou, dělat mnoho dalších opatření a přitom konkurenceschopně podnikat a vyrábět potraviny.

 

V roce 2022 mezi 10 oceněnými byla také farma z Kraje Vysočina, a to farma Václava Velety v Lukavci (okres Pelhřimov), která převzala bronzovou medaili. Členové rodiny hospodaří na výměře 63 ha ve 30 půdních blocích a pěstují zejména brambory, základní obilniny, řepku, pícniny a mák. V oblasti živočišné výroby se Veletovi věnují chovu skotu. Vše, co pěstují a chovají, je do určité míry ovlivněno dlouhodobým výzkumem a pokusy, protože Václav Veleta je pokračovatelem zdejší pokusné stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni, jež je VÚRV metodicky veden. Každoročně jsou na farmě pořádány Polní dny a odborné semináře pro zemědělce, kde jsou  prezentovány výstupy, ovlivněné pokusy výživářskými, firemními a odrůdovými.

 

Podobným způsobem prezentuje precizní zemědělství i zemědělský podnik Havlíčkova Borová zemědělská a.s., který obhospodařuje mimo jiné i pozemky v CHKO Železné hory. Celková obhospodařovaná výměra podniku je 1 454 ha a součástí podniku je: bioplynová stanice, benzínová pumpa, obchod s vypěstovanými produkty v Jitkově, ustájení pro 1500 kusů hovězího dobytka. Tato společnost pěstuje kukuřici na 225 ha, přičemž na 200 ha používá strip-till technologii. Plocha, kde rostlo žito, byla při uplatnění strip-till technologie oseta kukuřicí. V zemědělském podniku posekali žito – výška  strniště cca 10 centimetrů, zapravili digestát, a do takto připravené půdy oseli kukuřici. Při tomto způsobu je minimalizováno narušení ornice, z kukuřice oseté tímto způsobem nemají strach, že dojde k erozní události, digestát dodá osivu patřičné živiny a vláhu. Zbytky žita zabrání erozní události.

 

Kromě precizního zemědělství se věnují výsadbě sadů, alejí a zeleně v areálu společnosti, aby zadržovali vodu, přispěli k lepšímu mikroklimatu a zároveň zajistili protierozní opatření. První sad s 50 stromy švestek zasázeli v roce 2013 a během roku 2020 až 2021 vysázeli 130 stromů jabloní, třešní, švestek, višní a ořechů bez dotačních příspěvků. Své výpěstky od podzimu 2021 prodávají ve své podnikové prodejně, kterou vybudovali v obci Jitkov, kde je možné nakoupit také sadbové a konzumní brambory, obilí, česnek a cibuli.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Kraj Vysočina

Ilustrační foto: Pixabay

 

více …

Žďár nad Sázavou patří mezi města, která hledají cestu, jak zadržet vodu v krajině. Dokončuje projekt stavby tří velkých retenčních nádrží ve sportovním areálu na Bouchalkách. Chce ji využít k zavlažování herních ploch, aby se nemusela čerpat voda z přilehlé řeky.

Tenisový areál
Zavlažovací systém tenisových kurtů žďárského sportovního areálu Bouchalky kropí antukového hřiště. Voda do něj přichází z nádrže, která je umístěná nad tréninkovou plochou. Voda do retenční nádrže stéká z jedné ze střech, v případě srážkově slabšího období ji doplňuje vrt. Příští rok by se celý systém měl rozšířit na vedlejší fotbalový stadion.

 

Nádrže
Pod střechou tribuny žďárského fotbalového stadionu stojí 11 plastových retenčních nádrží. Ze střechy k nim vedou zelené hadice, které do nich svádí vodu. Jsou tam zatím provizorně, než se udělá projekt velkých nádrží, které budou schované pod zemí. Systém se projektuje současně s revitalizací fotbalové plochy. V plánu jsou tři nádrže, které se budou realizovat v roce 2023, a to včetně povrchu hřiště. Starosta odhaduje náklady na 10 - 15 milionů korun.

 

Systém retenčních nádrží chce radnice rozšířit i na další sportoviště. Svádět vodu ze střech plánuje také u zimního stadionu a sportovní haly.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Český rohlas Vysočina

Ilustrační foto: Pixabay

 

 

 

 

více …

Kraj Vysočina pořádá každým rokem akci Čistá Vysočina, ve které dobrovolníci uklízí přírodu ve svém okolí, letos vyčistili také řeku Sázavu.

V letošním už třináctém ročníku tradiční akce Čistá Vysočina se podařilo přírodě ulehčit od 70 tun odpadků. Krajská správa a údržba silnic Vysočiny svezla 48 tun odpadků, dalších více než 20 tun se svezlo z přihlášených komunikací v majetku obcí. Dobrovolníci se také pustili do úklidu řeky Sázavy, kde sesbírali více než jednu tunu odpadků.
 
 
K vyčištění více než 50 kilometrů břehů i toku řeky Sázavy využili dobrovolní sběrači loďky a společně vyčistili řeku od další 1,3 tuny různého smetí, o kterém si zřejmě někteří mysleli, že ho voda odnese.

 

Celkem dobrovolníci přírodě na Vysočině ulehčili od 70 tun odpadků, což je zhruba stejně jako v loňském roce, kdy ovšem účast a počet zaregistrovaných úseků byly i kvůli pandemii poloviční. V době před pandemií šlo dokonce o 101 tun.

 

Letošní ročník této tradiční akce přilákal rekordní počet účastníků, téměř 26 tisíc. Je vidět, že lidem v kraji Vysočina není lhostejné prostředí, ve kterém společně žijí. 

 

Čistá Vysočina je realizována v rámci projektu Zdravý Kraj Vysočina a MA21. Akce se koná každoročně u příležitosti Dne Země, který připadá na 22. duben a přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí v našem regionu. Koordinaci zajišťuje Kraj Vysočina ve spolupráci s Krajskou správou a údržbou silnic.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Kraj Vysočina

Ilustrační foto: Pixabay

 

více …