10.11.2020
Zelená střecha by měla v horkých letních měsících pomoci s ochlazováním města. Podle starosty města je vysazování zelených střech jedním z dlouhodobých cílů radnice.
Architektka vysvětluje, že mění asi 350 metrů čtverečních v létě rozpáleného povrchu na něco biologického, co bude zelené. Na střechu se mimo jiné pokládají desky envibot, které budou nasávat vodu a potom jí budou vracet díky rostlinám a budou vylepšovat vlhkost vzduchu a mikroklima.
První zelená střecha ve městě vzniká hlavně díky dobrovolnické práci a sponzorským darům. Část zelené střechy bude pokryta rozchodníkovými rohožemi.
Střecha polikliniky totiž nebude do budoucna jedinou zelenou plochou ve městě. Další by měla vzniknout třeba na střeše bývalého městského úřadu.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Český rozhlas Vysočina
Foto: Město Žďár nad Sázavou
09.11.2020
V Balinském údolí vznikl teprve nedávno nový rybník. Nápad na jeho výstavbu dostal majitel podmáčeného pozemku.
Přírodní park Balinské údolí se rozkládá na ploše 440 ha mezi obcemi Velké Meziříčí, Oslavice, Baliny a Uhřínov. Územím prochází modrá turistická značka a naučná stezka. Podle slov iniciátora stavby rybníku ztrácí les v současné době produkční funkci, nabývá spíše funkci oddychovou a k tomu je rybník, nejlépe s posezením, bezvadný.
Standardní objem vody v rybníku je 1 050 m3, největší hloubka dosahuje 2,6 metru. Projít se můžete po hrázi dlouhé 36,5 metru, nebo směrem na západ dojdete až k tůňce. Vznik nového přírodního společenstva je dalším lákadlem pro posezení na lavičce, pozorování přírody a živočichů kolem nás.
Do zimy plánuje majitel umístit k rybníku lavičku a další pak k cestě Balinským údolím společně s rozcestníkem, aby každý věděl, kde je rybník a kudy ke studánce Jarmilka, na jaře pak přidá násadu okrasných ryb a vysází další zeleň.
Kousek nad zmiňovanou studánkou od Uhřínovské ulice ční dřevěný „rozhledník" od Františka Buriana, rodáka z Horních Vilémovic, který ukazuje unikátní a významná místa v blízkém okolí. Cestou od rybníka můžete projít přes Balinské údolí k Palečkovým rybníkům až na Ameriku a Jestřabec. „Chtěl jsem vybudovat něco konkrétního pro osamělé putující lidi, rodiny, přátele i turisty," říká pan Záviška, majitel rybníka.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Velkomeziříčsko
Foto: Velkomeziříčsko
05.11.2020
Mateřská škola v Sedlejově byla postavena jako pasivní budova. Je citlivě začleněná do prostoru, energeticky úsporná a moderně vybavená a je tak ideálním prostředím pro nejmenší, kteří mají možnost být v kontaktu s přírodou.
Sedlejov je obec nedaleko Telče v okrese Jihlava, má cca 300 obyvatel. Nová mateřská škola zde byla dokončena v roce 2018 a v letošním roce obdržela cenu hejtmana Kraje Vysočina Patria Nostra 2020 za příkladný investiční a architektonický počin přispívající k rozvoji venkova a uspokojování potřeb jeho obyvatel.
Budova školky se nachází na návsi obce a nabízí pětadvacet míst. Z herny a jídelny je francouzskými okny výstup na zastřešenou terasu a dále do přilehlé zahrady. Velkým oknem vidí děti na náves, rybník i přicházející rodiče nebo prarodiče. Při stavbě školy byly použity typické materiály pro tradiční venkovskou zástavbu - bílé zdivo, dřevěné pobití, keramická režná taška. Vytápění objektu je řešeno pomocí tepelného čerpadla země-voda a větrání zajištěno pomocí rekuperace.
Díky bílému zdivu nebo dřevěnému obložení dostává budova vesnický charakter. Děti jsou přitom v neustálém kontaktu s přilehlou přírodou. Celá budova je spojením smělé architektury a moderních stavebních postupů. Budovu tak zdobí velká francouzská i střešní okna, která zajišťují prostorám školky dostatek světla. Školka je důkazem, že takové stavby lze pojmout jako funkční, nízkonákladový a technicky vyspělý prostor.
Pod originální stavbou v Sedlejově jsou autorsky podepsáni Jiří Ondráček a Jaroslav Svoboda z architektonické kanceláře ARCHOO, s. r. o. z Telče.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Kraj Vysočina
Foto: Obec Sedlejov
více …
03.11.2020
Město Jihlava buduje a rozšiřuje síť cyklostezek na území města. Ke stávajícím 31 kilometrům cyklostezek se připojily další úseky.
První z nových úseků vede od Hlavního vlakového nádraží nad kolejemi elegantním “esíčkem” až do průmyslové zóny a do městské části Hruškové Dvory.
Další nová část vznikla u nového dopravního hřiště v ulici U Rybníčků.
A třetí část je cyklostezka G01 směrem od Skalky kolem budovaného obchodního centra Aventin až do Hosova.
Už v příštím roce plánuje město propojit Hosov se Skalkou, Cityparkem a dopravním hřištěm.
Jihlava má 31 kilometrů cyklostezek a na dalších 20 kilometrech komunikací dopravní opatření zvýhodňující cyklisty. To dává dohromady 51 kilometrů bezpečných cest, ať již pro výlety, sportování nebo cesty do práce.
„Když započítáme i jízdu po méně frekventovaných ulicích, dá se všude po Jihlavě dostat bezpečně na kole. Proto jsme ve spolupráci s odborem informatiky vytvořili cyklomapu Městem s ježkem, ve které lze najít všechny trasy i ty méně známé, a to dokonce s tipy na zastávky se zajímavými výhledy,“ prozradil uvolněný radní pro oblast dopravy Jaroslav Vymazal.
V mapě lze najít tři hlavní barevně oddělené trasy, které vedou celým městem, a to včetně tipů na zastávky u jihlavských památek a jiných zajímavostí. Můžete se tak zastavit například u volnočasového areálu Český mlýn, u Zoologické zahrady nebo Vodního ráje.
„Během příštího roku se navíc na trasách objeví barevné značky, které návštěvníky povedou bez nutnosti sledovat mapu v telefonu. Dále se bude mapa rozšiřovat podle toho, kde nové cyklostezky vzniknou. Do konce tohoto roku například vznikne cyklostezka kolem krásných Pístovských rybníků,“ doplnil Jaroslav Vymazal.
Mapu lze najít buď pod odkazem jihlava.cz/cyklomapa nebo na stránce visitjihlava.eu, kde ji lze stáhnout také do nativních geo aplikací a používat bez připojení k internetu.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Město Jihlava
Foto: Pixabay
02.11.2020
Posledního října byla otevřena nová dráha - inline okruh Zámiš - Bažantnice. Budou jej moci využívat cyklisté, inline bruslaři, běžci, pěší a v zimě za příznivých podmínek také lyžaři - běžkaři.
Asfaltový okruh měří 3,5 kilometru, šířka je 3 metry. Okruh vede podél silnice z Třebíče na Račerovice, v Bažantnici uhýbá po okraji lesa, podél kterého se obloukem vrací směrem k městu a po hrázi rybníka Zámiš zpět k Bažantnici. Součástí okruhu jsou tři parkoviště pro celkem 25 aut a také dvě odpočívky, kde jsou stoly, lavice, stojany pro kola, odpadkové koše a informační tabule.
Oblast je oblíbeným místem vycházek Třebíčanů. Bažantnice sloužila svému účelu už od 60. let 18. století. Na lovy sem na přelomu 19. a 20. století jezdíval (následník trůnu) František Ferdinand d’ Este, byl zde i pozdější císař Karel I., jak uvedl třebíčský badatel Jiří Joura. Od třicátých let minulého století zde na okraji lesa funguje střelnice třebíčského mysliveckého spolku, poblíž byla vybudována také umělá nora pro výcvik psů norníků.
Sportovní okruh město připravovalo od konce roku 2015. Námět na investici tehdy vzešel z ankety občanů Třebíče v rámci Fóra Zdravého města a získal druhý nejvyšší počet hlasů.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Město Třebíč
Foto: Město Třebíč
více …
26.10.2020
Novou vyhlídku na Vírskou přehradu a okolí v malebné krajině Svratecké pahorkatiny vybudovali horolezci tak, aby byla lehce dostupná pro širokou veřejnost. Výšlap na můstek trvá asi 10 minut.
Okolí Vírské přehrady na Vysočině v okrese Žďár nad Sázavou je vyhlášené krásnými skalami, na kterých jsou vybudované i takzvané via ferraty, tedy jištěné horské stezky, na kterých si i laik může přičichnout k horolezectví.
Skály v obci Vír jsou nepřehlédnutelnou dominantou údolí, a to zejména pro návštěvníky, jejichž zálibou je horolezectví. Při přípravě a následné realizaci vyhlídky byl kladen důraz na zpřístupnění skalních terénů, jinak dostupných pouze za využití horolezecké techniky.
Rossiho skála byla vždy zdejší dominantou, ale byla schovaná ve smrkovém porostu. Stromy na svahu Rossiho skály v důsledku kůrovcové kalamity zmizely a odkryly kamenné moře. V něm byla vyznačena lanem nejpohodlnější cesta serpentýnami nahoru až k vrcholu. Pro co nejsnadnější cestu nanosili tvůrci vyhlídky spoustu placáků. Přesto je potřeba opatrnost a nedoporučuje se tam chodit v dešti.
S každým vystoupaným metrem se otevírá širší vyhlídka na samotnou obec Vír, okolní kopce a hráz Vírské nádrže. Pro vizuální efekt instalovali tvůrci vyhlídky na cestu kamenným mořem noční lampičky, takže stojí za to vidět Rossiho skálu i za tmy. Noční výstup se ale samozřejmě kvůli bezpečnosti nedoporučuje.
Těsně pod vrcholem Rossiho skály, na kterém vlaje česká vlajka, je kovový můstek chráněný zábradlím se sítěmi. „Vyhlídka není kotvena přímo do skály, ale do terénu pod ní, takže skálu obepíná,“ vysvětluje jeden z iniciátorů David Matuška a dodává, že jde o systém pevných bodů na chemických kotvách. Důvodem tohoto postupu je eroze skal v této lokalitě.