V letošním roce jsou již vidět pozitivní výsledky po odstranění náletových dřevin, sečení, vláčení a pastvě ovcí v přírodních památkách Na skaličce, Pahorek u Vržanova a Prosenka. Kraj Vysočina prosadil projekty na obnovu bývalých pastvin ve třech přírodních památkách, nacházejících se u Třebíče a Jihlavy, čímž dochází k záchraně výskytu mnoha vzácných druhů rostlin.
Na všechny tři projekty byla podaná žádost do výzvy Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 a získané dotace byly použity na obnovu bývalých pastvin – krátkostébelných suchomilných trávníků. Projekty se realizovaly v letech 2020 - 2022.
Přírodní památka Na skaličce představuje typickou ukázku suchomilných biotopů v různé fázi sukcese vázaných na příkré údolní svahy se zastoupením bázemi bohatých hornin v severozápadní části Třebíčska. Původně se jednalo o suché pastviny na okraji obce Číchov přímo navazující na zástavbu v obci. Bohužel po ústupu tradičního pastevního využití lokalita začala rychle zarůstat nálety dřevin, šířila se třtina křovištní, staré lomové jámy byly využívány k živelnému ukládání komunálnímu odpadu, část původní plochy pastvin byla zalesněna smrkem a borovicí. Populace původně nejvýznamnějšího předmětu ochrany přírodní památky – byliny hořečku nahořklého zanikla.
Cílem projektu byla obnova bezlesí a světlých rozvolněných porostů světlomilných dřevin (zejm. borovice) na plochách zarostlých lesem a hustými porosty křovin. Dále obnova péče o zbytky suchomilné travní vegetace. Zásah velmi dobře přežila regionálně významná populace bramboříku nachového, lokalita v Číchově patří k hraničním výspám celkového areálu druhu v ČR. Cílová travinobylinná vegetace regenerovala na obnovu oslunění téměř okamžitě a ihned v první sezóně po zásahu se na odlesněných plochách objevila pestrá škála druhů původních trávníků a lemů. Obnovu pastevního porostu ve vybrané části PP Na skaličce lze jednoznačně hodnotit jako velmi úspěšnou. Došlo zde v průběhu dvou let k obnově květnatých druhově pestrých travinobylinných společenstev s již formovanou mikrostanovištní strukturou ploch s rozvolněným drnem, volnou plochou půdy a kvetoucích ostrůvků s výskytem pastevně specifických druhů. Zároveň se podařilo pastvu nastavit tak, aby nedošlo k významnému omezení a ústupu pastevně citlivých druhů, zejména bobovitých a k maximální podpoře kvetení a rozšíření chrp (Centaurea scabiosa, C. stoebe) jako živných rostlin zásadního předmětu ochrany PP – zárazy zardělé.
Přírodní památka Prosenka se nachází v okrese Jihlava, nedaleko obce Vržanov na kamenitém a travnatém svahu nad údolím řeky Jihlavy a představuje typickou ukázku suchých až mezofilních trávníků vázaných na suché stráně a kamenité pastviny na podloží tvrdých kyselých hornin ve středních polohách Českomoravské vrchoviny. Po ukončení tradičního využívání (pastva, seč) nastoupila na ploše sukcese dřevin a většina plochy původního bezlesí s jednotlivými solitérami dřevin se změnila v zapojené porosty mezofilních křovin (líska, hloh, trnka) a náletových dřevin. Z floristického hlediska byla lokalita velmi významná výskytem početné populace kriticky ohroženého vstavače kukačky, ale početnost druhu velmi rychle poklesla a již na přelomu tisíciletí byly na lokalitě pouze jednotlivé kusy až populace zanikla. Stále se však jednalo o regionálně významnou lokalitu, zejména z entomologického hlediska a z botanického pohledu je PP Prosenka cennou ukázkou květnatých pastvin se společenstvy na pomezí suchých mezofilních luk a krátkostébelných podhorských trávníků s jalovcem obecným. Realizaci projektu lze hodnotit jako celek jednoznačně pozitivně, protože po odstranění náletových dřevin, které měly na minimálně třetině zasahované plochy již charakter lesního porostu, byla znovu obnovena otevřená a osluněná pastvina s difuzní strukturou solitérních dřevin a křovin a jednotlivými polykormony jalovce obecného. Vláčením travních porostů došlo k provzdušnění drnů a toto opatření předčilo očekávání v efektu tohoto zásahu. Tento projekt se podařil z krajinářského i přírodovědeckého hlediska.
Přírodní památka Pahorek u Vržanova představuje typickou ukázku mezofilních až suchých trávníků vázaných na kamenité pastviny na podloží tvrdých kyselých hornin ve středních polohách Českomoravské vrchoviny, v okrese Jihlava u obec Vržanov, na kamenitém svahu. Jedná se o bývalou ovčí pastvinu, která byla využívána až do osmdesátých let 20. století. Po ukončení pastvy nastoupil okamžitě rychlý degradační proces. Z původních druhově pestrých a krátkostébelných společenstev zůstalo jen nepatrné torzo. Stále se však zejména z entomologického pohledu jednalo o regionálně významnou lokalitu a z botanického pohledu je PP Pahorek u Vržanova stále cennou ukázkou kamenitých pastvin s jalovcem obecným. Obnova byla zaměřena na odstranění odumřelého smrkového porostu, který zabíral podstatnou část území původní pastviny s jalovci. Cílem zásahu byla obnova nelesního charakteru původních pastvin a podpora mozaiky významných společenstev krátkostébelných trávníků. Realizace pastvy a její fázování bylo provedeno naprosto perfektně a vysoce převyšovalo obvyklé standarty pastvy ve zvláště chráněných území. Vzácně se po odstranění dřevin a obnově pastvy objevily druhy původních oligotrofních podhorských trávníků, např.výskyt smilky tuhé a ostřice prosové. Zejména z pohledu zásahu do náletových dřevin, které „pohltily“ více jak polovinu zájmového území bylo cílem vytvořit „parkový charakter“ plochy s trávníky a prosvětlenými skupinami a solitérami dřevin, zacílené na podporu populace jalovce obecného.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Kraj Vysočina
Foto: tamtéž